Sbor dobrovolných hasičů (SDH) v Dolním Újezdě vznikl v době, kdy v Českém království Rakouska-Uherska vládl František Josef I. V roce 1876 dokonce vyšel zákon, který pravil: „V každé osadě, kde jest alespoň 50 stavení obytných, má starosta pečovati o to, aby tam zřízen byl dobrovolný sbor hasičský. Dá-li takovýto sbor stanovy své schváliti obecním výborem, může tento jemu a jeho náčelníkovi svěřiti policejní právo obce a jejího starosty pro případ požáru a místní obec má sboru tomu po případě též sama opatřiti výzbroj a nářadí hasící.“
Členové požárního sboru v roce 1932
V roce 1885 tak dle nařízení okresního hejtmanství začal zdejší starosta Josef Kočí vyzývat občany k přihlašování se za členy budoucího dobrovolného sboru hasičského. Ve snaze pomoci této krásné myšlence začali Josef Jůza a Jan Prokop obcházet své spoluobčany, vysvětlovali jim důležitost hasičstva a přesvědčovali je k přistoupení za členy. Získaný počet členů (74 občanů) svolali 20. 10. 1885 do hostince Josefa Vomočila na první valnou schůzi. Ta – řízená starostou obce – odhlasovala vznik sboru nesoucího název Dobrovolný hasičský sbor Sokol v Dolním Újezdě.
Následovala volba prozatímního výboru ve složení: Jan Prokop, čp. 16, Josef Jůza, čp. 169, Jan Matouš, čp. 223 a Václav Čermák, obchodník, čp. 35. Výbor započal ihned činnost svou a již 1. listopadu 1885 podal návrh stanov obecnímu zastupitelství, to je pak zaslalo do Prahy ke schválení. C.k. místodržitelství v Praze schválilo stanovy výnosem z 3. 12. 1885. A tímto datem začala úředně potvrzená a schválená činnost dolnoújezdského hasičského sboru. Na 17. 1. 1886 byla svolána valná hromada členů a na té zvolen tento výbor:
– starosta Jan Prokop, čp. 16;
– místostarosta Josef Jůza, čp. 169;
– velitel Jan Matouš, čp. 223;
– zástupce velitele Václav Daníček, čp. 79;
– lezec Josef Vomočil, čp. 217;
– jednatel Josef Nováček, čp. 230;
– pokladník Josef Vomočil, čp. 243,
a členové výboru Josef Plch, čp. 28, Josef Šejbl, čp. 329, Jakub Vodehnal, čp. 18 a Václav Kysilka, čp. 54.
Tento výbor se pak staral o to, aby spolek na základě schválených stanov pracoval, opatřoval potřebné hasičské nářadí a byl s ním i náležitě vycvičen.
Poprvé měli občané Dolního Újezda možnost spatřit místní sbor v plné parádě při veřejném cvičení konaném dne 30.5.1886. Toho se zúčastnilo 12 sborů s celkem 210 členy.
Léta ubíhala a sbor zasahoval u požárů místních i v sousedních obcích, přičemž stříkačky a nářadí byly zakoupeny z prostředků obce a členů sboru. Tehdy teprve občané pochopili velký význam hasičského sboru. Členů přibývalo a zároveň i nářadí, proto se přistoupilo ke stavbě skladišť, a to na Rovince, dále na Pazuše a na Kabátovsi.
V roce 1898 byla od firmy Hurt Česká Třebová za 623 zlatých zakoupena ruční, dvouproudová, čtyřkolová stříkačka tažená párem koní. Ta byla naším sborem notně vyzkoušena ještě tentýž rok při 3 požárech v sousední obci Osík. Pan Václav Peterka, učitel a dlouholetý člen sbor, tyto události zaznamenal následovně: „Jelikož sbor náš nedostal ani jednou přípřež ku stříkačce, táhl ji k ohni sám a přemáhaje svou vlastní únavu, účinkoval velice činně a vydatně, začež se mu od několika uvědomělých občanů osíckých dostalo zasloužené pochvaly.“ (Pamětní kniha Sboru dobrovolných hasičův v Dolním Újezdě 1885-1941).
V roce 1902 došlo k úpravě stanov a dopisem C. k. místodržitelství v Praze ze dne 14. 7. k přejmenování sboru na Sbor dobrovolných hasičů v Dolním Újezdě.
Dne 23. 5. 1904 byla svěcena socha sv. Floriana, patrona hasičů, u farní budovy. Socha byla pořízena z fondu, který založil P. Zelinka, zdejší farář.
V roce 1905 oslavil sbor své dvacetileté výročí. Při té příležitosti se u nás 4. června toho roku konala důstojná oslava a cvičení spojené se III. župním sjezdem, na který se sjelo 444 hasičů. Ze zprávy valné hromady konané v roce 1908 vyplývá, že sbor toho času čítal již 135 členů, z toho 3 čestné, 7 zakládajících, 57 přispívajících a 68 činných. V říjnu tohoto roku zakoupila obec pro náš sbor novou čtyřkolovou, dvouproudou stříkačku za 2000 korun od firmy Ladislav Hurt z České Třebové.
Ta byla po 12 letech činnosti předána ke zmotorizování firmě Štěpánek a spol. v Kostelci nad Labem za sjednanou cenu 19 500 Kč. Po dvou měsících se upravená stříkačka vrátila a na 28. září 1922 byla naplánována veřejná zkouška se slavností.
Jak hořelo na Pazuše. Z pamětních knih sboru obce se dozvídáme o ničivých požárech, ať už způsobených úderem blesku, nepozorností při manipulaci s ohněm či „rukou zločinnou“. Takové ohně mnohdy pohltily najednou i několik stavení, většinou s doškovou střešní krytinou. Jedna z takových nešťastných událostí však svým rozsahem nad ostatními vyčnívá. Černým písmem je v dějinách obce zapsán 23. březen 1928. Toho dne v odpoledních hodinách vypukl ve stavení č. p. 230 pana Františka Lněničky požár, který se vlivem prudkého jihovýchodního větru během necelé hodiny rozšířil na 13 hospodářských usedlostí a poté i na další stavení v obci. K požářišti se během 2 hodin sjelo 18 sborů a ke zdolání ohně bylo použito 21 stříkaček. Kolem 9. hodiny večerní bylo hasičstvo doplněno vojskem z Vysokého Mýta. V nočních hodinách se podařilo dostat oheň pod kontrolu a zabránit jeho dalšímu šíření. Náš sbor při boji s živlem pracoval se 3 stroji o 5 proudech a využil 1.200 m hadic. Štěstím v neštěstí bylo, že všichni obyvatelé vyvázli životy, došlo k 18 případům poranění a to většinou lehčího rázu. Způsobená škoda byla odhadnuta na 1,5 milionu korun. Se vzpamatováním se z katastrofy pomohla občanům dobročinná akce řízená okresní správou ve spolupráci s obecním úřadem a zvláště pak panem starostou Josefem Kalibánem. Komise, zřízená k tomu účelu, pak rozdělovala získané potraviny, šatstvo i peníze.
V roce 1929 byla u firmy V. J. Stratílek ve Vysokém Mýtě zakoupena přívěsná motorová stříkačka typu A 5 o síle motoru 26-34HP s vysokotlakým centrifugálním čerpadlem o výkonu 1.300I/min. Cena stroje včetně 200 m hadic se šroubením činila 53 560 Kč a její první zkouška byla předvedena v den dodání, 28. září 1929. Při stoupání 20 m bylo tehdy hubicí o průměru 18 mm docíleno dostřiku 36 m při tlaku 11 atm.
Dne 22. dubna 1934 postihl katastrofální požár místní obecní část „Přibyňoves“. Stalo se tak po 8. hodině večerní během biografického představení ve stodole patřící panu Fr. Kalibánovi. Vlivem silného větru se oheň rozšířil na minimálně 9 dalších stavení či stodol a byl lokalizován po 4. hodině ranní. Přibližná škoda byla odhadnuta na 405 000 Kč. K požáru se sjelo 17 sborů z blízkého i vzdáleného okolí. Neštěstí se obešlo bez ztrát na životech, ovšem přineslo s sebou řadu vážnějších zranění, především v řadách obětavých hasičů (zlomená noha, popáleniny li. stupně).
Rok 1935 byl rokem jubilejním a pro sbor mimořádně významným. Mimo jiné díky štědrému daru pana Josefa Jílka, soukromníka z Litomyšle, byla započata výstavba zbrojnice. Za vhodné bylo vybráno místo mezi staveními p. Jiskry a Balcara, na obecní parcele č. 183/ 2. Oba jmenovaní pánové navíc sboru postoupili části svých vlastních parcel. Pod vedením stavitele p. Mikuleckého ze Sloupnice byla stavba zahájena 27. května a dokončena 10. července. Slavnostní otevření proběhlo 14. července, v den oslav 50 let trvání sboru. Jejich součástí byl také průvod obcí a situační cvičení v nové školní budově.
V červenci roku 1936 byla při sboru ustavena protiletadlová obrana, rozdělená na družstvo požární (9 členů), družstvo pozorovatelů a poplachové služby (10 členů) a družstvo samaritní (12 členů). V roce 1937 byla zavedena ze zákona povinná branná výchova.
V roce 1937 se náš sbor účastnil oslav 28. října v Litomyšli, kam dorazily české i německé sbory. Součástí akce byl průvod po náměstí, slib republice i slavnostní defilé stříkaček (od džberové až po automobilovou). Léto roku 1938 se v naší obci neslo ve znamení hojných dešťů a následné povodně, která kulminovala v noci z 24. na 25. srpna. Voda pronikla do zahrad domů v části obce zvané Praha. Díky spolupráci členů sboru i ostatních občanů se ale podařilo ubránit majetek i zdraví lidí. Dne 20. ledna 1939 zemřela paní Marie Holubová, zdejší učitelka domácích nauk, která se do srdcí lidí zapsala především jako podporovatelka místní chudiny a vychovatelka dětí. I proto byl na jejím pohřbu přítomen celý náš sbor.
15., respektive 16. března roku 1939 vyhlásilo nacistické Německo na československém území Protektorát Čechy a Morava, čímž porušilo Mnichovskou dohodu z 30. září 1938. Německý útlak se projevil ve všech oblastech života lidí, organizaci hasičstva nevyjímaje. I náš sbor byl nucen přijmout nové stanovy, včetně zákazu nošení slavnostního stejnokroje. V květnu roku 1940 čítal náš sbor 73 činných, 80 přispívajících a 1 čestného člena. V měsíci říjnu zemřel pan Josef Bis, náš dlouholetý hospodář. Posledního rozloučení s ním se zúčastnil celý náš sbor, členové Sokola i velký zástup občanstva.
V červenci roku 1942 byl předán majetek našeho sboru do majetku obce Dolní Újezd, předala se zbrojnice, motorové stříkačky, pračka na hadice a jiné. V letech 1943 – 1944 oficiální činnost našeho sboru ustala. Hasičstvo se ale i v okupační době zapojovalo do podzemního hnutí. Členové dolnoújezdského sboru pomáhali s revolučním bojem a dodávali potraviny, šatstvo a zprávy o pohybech okupantů partyzánům skrývajícím se v Polomi (zápis z hasičské kroniky).
Dne 10. května dorazila do naší obce Rudá armáda, která zde zůstala až do začátku června. 17. června se konala první valná hromada sboru ve svobodné vlasti, za přítomnosti 26 členů. Dne 6. října 1945 zemřel bývalý starosta sboru Jan Nováček, který byl členem sboru od roku 1898 a sboru starostova! po celých 30 let.
Usnesením výboru Okresní hasičské jednoty ze dne 17. března 1946 byl náš sbor zařazen do IV. okrsku, který byl nazván Dolnoújezdský. Sdruženy v něm byly sbory: Dolní a Horní Újezd, Jiříkov, Osík, Pohodlí, Nová Ves u Litomyšle a Desná. Dne 5. května 1946 se náš sbor zúčastnil oslav vítězství v Litomyšli, druhou slavnost pořádala naše obec 9. května.
V roce 1948 došlo k několika organizačním změnám, včetně přejmenování hasičů na požárníky.
Politika v 50. letech zasáhla pochopitelně i do života hasičů. Jejich úkolem bylo mimo jiné i organizovat požární hlídky v době žní a pořádat přednášky o požární prevenci.
V roce 1950 koupila naše místní jednota od Jana Doseděla starší nákladní auto Tatra za cenu 55.000 Kčs. Za úpravu karoserie bylo ještě nutné zaplatit dalších 126.271,40 Kčs. Spoluobčané na to sboru přispěli částkou 26.360 Kčs. Mimo jiné i díky tomuto přírůstku bylo rozhodnuto, že zbrojnice vyžaduje přístavbu. Ta probíhala v letech 1956-1957 v rámci akce „Z“(zvelebení obce).
Náš sbor se po celou dobu svého trvání pyšnil pořádáním kulturních akcí – plesů, oslav MDŽ, zájezdů, tanečních zábav atd.
V roce 1960 došlo k obnovení již dříve zrušených okrsků a ten náš IV. okrsek v té době sestával z jednot: Dolní a Horní Újezd, Desná, Poříčí, Mladočov a Paseky.
Dne 28. června 1960 oslavoval sbor 75 let od založení sboru a 80 let zasloužilého bratra Václava Peterky.
Kvůli bouřce byla odpolední veselice přerušená, večer pak ale oslavy pokračovaly v Sokolovně. Ze zprávy z roku 1962vyplývá, že členy místní jednoty v té době bylo 76 mužů, 21 žen a20 žáků.
V roce 1962 zemřel pan Václav Peterka, učitel v. v. v Dolním Újezdě, jednatel litomyšlské hasičské župy, starosta sboru a okresní hasičské jednoty a zapisovatel událostí do Pamětní knihy v letech 1905 – 1956. V roce 1967 zemřel Jindřich Lněnička, který 20 let vykonával funkci jednatele.
Základní kámen jedné z našich nejznámějších tradic, Benátské noci, byl položen dne 17. června 1967, kdy místní jednota uspořádala taneční zábavu na koupališti. V témže roce přidělil Okresní výbor naší jednotě nákladní vozidlo RN. To si členové sboru ve svých volných chvílích upravili pro požárnické účely (více jak 540 hodin). Toto vozidlo sloužilo jako náhrada za starou Tatru, která byla toho roku vyřazena z provozu.
Příprava Benátské noci 1971
Přístavba hasičské zbrojnice (archiv), 1980
V roce 1968 přidělena inspekcí přívěsná motorová stříkačka DS 12 se startérem Motor Škoda 1200. V září 1970 nám byla okresní inspekcí přidělena automobilní benzinová cisternová stříkačka ACS 16 RN od požárního sboru v Bystrém.
V letech 1971 a 1972 byla provedena další přístavba zbrojnice na Rovince, tentokráte byla prodloužena garáž pro cisternu, na půdě zhotoven škvárobeton, zaveden vodovod i přestříkána fasáda. Celkem bylo odpracováno 1399 hodin.
V roce 1973 náš sbor poprvé uspořádal ,,Vinobraní“, taneční zábavu v Sokolovně. Ta, byť náročná na přípravu, byla kladně přijata mezi návštěvníky, a proto bylo rozhodnuto pořádat tuto akci tradičně. V průběhu roku 1973 byla provedena oprava zbrojnice na Pazuše, kam byla přemístěna ruční stříkačka. Zbrojnice získala nový zděný štít, omítku i okapy. V roce 1974 se dočkala i zbrojnice na Kabatovsi, kde byl proveden vnitřní beton, omítky i fasáda.
Samozřejmostí byla pro členy i pomoc při veřejných brigádách, např. při výstavbě prodejny v témže roce. Rok 1975 se nesl ve znamení oslav 90 let trvání sboru. Na jejich přípravách dlouho pracoval celý sbor, samotný program v den D pak ale musel být přizpůsoben nepříznivému počasí.
Našemu sboru byla 5. května 1975 předána nová přívěsná motorová stříkačka PPS 12, starý stroj DS 12 byl přemístěn do zbrojnice na Kabatovsi. Dne 8. ledna 1978 převzal náš sbor vozidlo OVS 12 – A 30 (Skříňová Avie) od požárního útvaru Svitavy z požární zbrojnice Litomyšl. V témže roce získalo místní JZD novou cisternu Škodu 706. Ta byla umístěna ve zbrojnici na Rovince a náš sbor ji mohl v případě potřeby využít i k požárnickým účelům.
Kromě uvedených akcí se naši mladí členové věnovali i sportovní činnosti, každoročně jezdili na soutěže požárních družstev a většinou skončili na předních místech (Plamen 1972-2. místo, Plamen 1974-3. místo).
Požární zbrojnice na Rovince se dočkala další přístavby v letech 1980 – 1981, kdy získala archiv, čímž vzniklo jednak místo pro uložení písemností a také lepší prostor pro zasedací místnost.
V roce 1981 byla provedena výměna cisterny Škoda 706 za novou a starší předána na středisko JZD ve Vidlaté Seči.
Výbor požárníků v roce 100. výročí založení sboru v r. 1985: SEDÍCÍ ZLEVA: Růžena Doubková, Emilie Kabrhelová, Josef Flídr, Jan Večeře, Jan Vodehnal, Anna Flídrová, Božena Zavřelová. UPROSTŘED: Václav Renza, Vlastimil Bulva, Jiří Štefl, Jindřich Čejka st., Jindřich Lněnička, Miroslav Capoušek, František Briol. VZADU: Jindřich Čejka ml., František Zavřel, Josef Jandera, Jaroslav Bulva, Miloš Roušar, Miloslav Ryšan
První polovina 80. let vstoupila do povědomí mnohých občanů velkými povodněmi. V roce 1983 pracovali členové našeho sboru na odstraňování následků povodní v Dolečkách a na Přibiňovsi. V květnu a červenci roku 1984 bylo zatopené náměstí v Litomyšli. Z našeho sboru pomáhalo s odstraňováním následků 38, resp. 10 členů. Rok 1985 byl nešťastný pro Jiříkov, kde voda z polí zatopila několik domů, včetně nového domku Josefa Stráníka. Naše jednotka vypomáhala při čerpání vody ze sklepů. V Říkovicích voda ze země vytrhala hlavník vody.
Největší událostí pro SDH Dolní Újezd v tomto období byla oslava 100. výročí založení sboru. Ta proběhla 14. července 1985 po náročných přípravách (2849 hodin). Na programu oslav bylo námětové cvičení na prostranství u školy, veřejnosti bylo předvedeno dobové oblečení hasičů, stará i moderní technika. Následoval slavnostní průvod za doprovodu dechové hudby až na místo konání samotné oslavy – na koupaliště. Tam následně probíhalo hudební odpoledne a večer. V rámci oslav byla také připravena výstava techniky na parkovišti před nákupním střediskem a výstava písemností a archivních dokumentů ve zbrojnici. Za zdárné uskutečnění oslav naše organizace obdržela čestné uznání Místního národního výboru a za rok 1985 byla vyhodnocena jako nejlepší organizace Národní fronty v obci.
Rok 1988 byl rekordní co do počtu požárů, náš sbor zasahoval v Poříčí, Budislavi, Končinách, Jarošově, Vidlaté Seči a několikrát v Dolním Újezdě.
Vzhledem k tomu, že dosavadní prostor místního koupaliště již nevyhovoval našim potřebám pro konání kulturních akcí, bylo rozhodnuto odkoupit patřičné parcely a akce pořádat na vlastním cvičišti. Pro pořádání letní Benátské noci tak bylo nutné provést oplocení celého pozemku, zavedení vodovodu, elektrického vedení, WC. Dále byla zakoupena buňka pro sklad a připraveno podium. I přes mnohé pochybnosti se vše stihlo v termínu a Benátská noc je tedy již od roku 1989 (účast 2000 návštěvníků) pořádána v našem vlastním areálu.
V polovině roku 1990 došlo k významné změně v hasičském hnutí. Svaz požární ochrany byl přejmenován na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, jednotlivým sborům bylo vráceno označení Sbor dobrovolných hasičů, z požárních zbrojnic se staly zbrojnice hasičské a oslovování členů se změnilo se soudruhu-soudružko na bratře-sestro.
Po šestileté přestávce bylo v Dolním Újezdě opět pořádáno Vinobraní.
V období 1. 5. – 5. 7. 1991 proběhlo celkem 15 brigád s jasným cílem: úprava původní cesty nad areálem, vykopání a zabetonování sloupků pro osvětlení i pro oplocení včetně vstupní brány a brány v dolní části cvičiště. Vzhledem k tomu, že se naše cvičiště začalo jevit jako výborný prostor pro pořádání kulturních akcí, a to i obecních, bylo v roce 1992 rozhodnuto podat žádost o povolení stavby dřevěného srubu v zadní části areálu. Ten by měl sloužit jako jeviště i skladovací prostory. Žádost byla odsouhlasena a již v listopadu roku 1994 proběhla kolaudace.
Začátkem 90. let byla zásluhou br. Uličného, Jiskry, Roušara, Bulvy a Kočího obnovena práce s mládeží.
Ta se účastnila podzimních i jarních kol soutěže Plamen.
U příležitosti sedmdesátiletého výročí velkého požáru v místní části Pazucha byl 13. června 1998 uskutečněn nultý ročník soutěže v požárním útoku do vrchu -O Dolnoújezdský pohár. Soutěž se skládala z útoku po pěšině od Hostince u Machů směrem na Pazuchu a také z netradiční štafety 4 x 100 m po obou březích říčky Desné. Navzdory přeháňkám se soutěže zúčastnilo 14 družstev mužů a 3 družstva žen. SDH Dolní Újezd skončil na 12. místě.
V roce 2001 zakoupil obecní úřad z obecních prostředků osobní automobil Renault Trafic 4×4 a byl přidělen družstvu hasičů Jiříkov. V roce 2002 byla dokončena stavba sociálního zařízení v areálu. Rokem 2005 bylo dovršeno stodvacetileté trvání našeho sboru. Toto výročí bylo opět uctěno důstojnou oslavou. Ta byla započata nejprve na parkovišti na Rovince vystoupením dechové hudby a skupiny mažoretek. Následoval hasičský program v podání členů sboru: ukázka hašení od využití konopných věder či koněspřežné stříkačky až po současnou moderní techniku. Tu předvedl i HZS Litomyšl se svou Tatrou 815 a HZS Svitavy se svým 30 m dlouhým, počítačem řízeným, žebříkem. Místní hasiči s pomocí litomyšlského sboru předvedli také ukázku záchrany osob z havarovaného automobilu pomocí hydraulických nůžek. Druhá část oslav proběhla poté, co se slavnostní průvod přesunul do hasičského areálu.
Na valné hromadě konané dne 21. ledna 2006 byl zvolen nový výbor, se zásadními změnami v jeho složení: Starostkou sboru se po J. Šteflovi (20 let ve funkci) stala Věra Fulíková, funkci jednatele po J. Flídrovi (37 let ve funkci) převzal Josef Jandera a pokladníkem-hospodářem se po J. Lněničkovi (30 let ve funkci) stal J. Štancl ml. V témže roce byl v hasičském areálu v Bořkově zbudován pevný parket se zámkovou dlažbou.
Dne 21. srpna 2007 nám byla díky dotacím z Pardubického kraje a z obecního rozpočtu dána do provozu repasovaná cisterna CAS K 25 – LIAZ 101.860, která slouží výjezdové jednotce do současnosti. Za značné podpory kraje získala naše výjezdová jednotka v roce 2008 řadu technických doplňků: plovoucí čerpadlo, motorovou pilu i dýchací přístroje s tlakovými lahvemi.
V roce 2009 se v Dolním Újezdě po 12 letech opět konalo jarní kolo hry Plamen. Bohužel nám nepřálo počasí a silné dešťové přeháňky doprovázely oba soutěžní dny. V tomto roce došlo ke změně ve funkci jednatele sboru. Tuto převzala od J. Jandery J. Brychtová, která funkci vykonává dodnes. K Vánocům roku 201O si sbor nadělil novou požární stříkačku PS 15 ve sportovní úpravě.
Rok 2013 se pro celou obec nesl ve znamení soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova a náš sbor pomáhal při přípravách i samotné prezentaci před komisí. Z brigádní činnosti za rok 2014 stojí za zmínku především dokončení stavebních a klempířských prací na nové zděné kuchyni v našem hasičském areálu.
130. výročí založení sboru, 1. 8. 2015
Rok 2015 bude v naší Pamětní knize navždy zaznamenán jako jubilejní 130. rok trvání našeho sboru. Oslavy dne 1. srpna se zúčastnily okolní sbory, veřejnost i hejtman Pardubického kraje. Akce započala u hasičské zbrojnice, odkud slavnostní průvod s dechovou hudbou pokračoval až do přírodního areálu. Zde došlo k oficiálnímu zahájení a předání nového praporu, který pro nás zakoupila obec. Oslavy dále pokračovaly ukázkou historické techniky, pro děti byly připraveny zábavné atrakce a slavnostní den plynule přešel ve večerní zábavu. Celá akce se velmi vydařila.
V měsíci říjnu získala hasičská zbrojnice nový kabát v podobě vyměněných oken a vrat. Ke dni 1. lednu 2016 čítá náš sbor 161členů, z toho 30 členů tvoří mládež do 18 let.
Sbor dobrovolných hasičů v Dolním Újezdě se pyšní dlouhou a bohatou historií. Od svého založení prošel velkým vývojem a vyvíjí se i nadále. Během své existence přečkal několik režimů, a to díky neutuchající snaze svých členů bojovat za správnou věc a pomáhat ostatním. V současné době je naší hlavní náplní práce stále ochrana životů i majetku občanů, ale také výchova a vzdělávání mladých. U těch podporujeme myšlenku soutěživosti, ale také kamarádství. Mládež se pravidelně několikrát do roka účastní soutěží v kategoriích mladších žáků, starších žáků a dorostu. Zároveň pro ně za odměnu připravujeme soustředění a výlety.
Nezapomínáme ale ani na svůj tradiční podíl na společenském životě obce. Sbor již několik desítek let pořádá řadu kulturních akcí, jako jsou Hasičský ples, Benátská noc a Vinobraní. Dále se účastníme stavění i hlídání májky, fotbalových turnajů, vystupujeme jako požární dozor nebo reprezentujeme svůj sbor i obec na různých významných výročích.
Chtěla bych tímto také poděkovat našemu Obecnímu úřadu za jeho podporu a pochopení pro naši práci.
„Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.“ (7. bod hasičského desatera)
